FK Řeporyje : 1999 Praha

V sedmém zápase letošního ročníku 1.A třídy jsme přivítali Prahu 1999, která má ve svém kádru několik zkušených fotbalistů, kteří prošli vyššími soutěžemi. Letošní bilanci navazují na úspěšný lońský ročník, a to když vstříc těžkému losu získali 8 bodů z pěti odehraných zápasů. Na našem kontě svítilo bodů 7, avšak s jedním duelem navíc. Velkým pozitivem byl bojovný výkon v minulém kole na Aritmě a ačkoliv nám chyběli dlouhodobě zranění Ulman, Petr a k nim přibyli po minulém zápase Hanzlík, Kouba, Petrus a prací svázaný Petrla, museli jsme věřit v bodový zisk. Po 14 dnech se vrátili po karetním trestu Slaný s Grafem, kteří si ošahali zápasovou praxi již ve středečním pohárovém utkání s Nebušicemi.

Absencemi zmítaný kádr se musel se zdravotními peripetiemi poradit a potvrdit kvalitu, kterou bezesporu náš šíroký kádr má. I v tomto kole došlo k unikátní situaci, a to když trenér Lukič poslal v 7.kole do hry již sedmou stoperskou dvojici. Tentokráte střed obrany patřil dvojici Slaný-Vosmík. 

Začátek utkání patřil jednoznačně hostům, a my jsme mohli být rádi, že jsme přečkali úvodních deset minut, během kterých hosté byli blízko brance, avšak jejich mířidla nebyly seštělované jaké děla námořní pěchoty. To potvrdil Šmied, který z hranice 18 metrů přestřelil i síť a až za týden míč dopadne na vlakovém nádraží, začneme ho hledat. Po úvodní čtvrthodince jsme hru srovnali a sestava v novém složení si začala více sedat. To bylo patrné v následujících minutách, kdy jsme dokázali ohrožovat branku, zejména centry z pravé strany, kde velmi dobře fungovala spolupráce tandemu Černohorský - Jeřábek.

O poločasové přestávce jsme se shodli na tom, že bysme to měli být my, kdo převezme iniciativu v utkání a začně určovat tempo zápasu. Zvláště, když jsme měli v zádech opět nádhernou návštěvu 250 diváků. To se nám povedlo v 55. minutě, kdy jsme proměnili brejk, kdy Ivan Pánek vyslal kolmici na bratrance Romana Grafa, jenž hezkou přihrávkou vybídnul Martina Fenina, který si poradil s brankářem a vsítil svůj 4. gól v tomto ročníku.

Následujících dvacet minut jsme měli pod kontrolou, avšak důležitý druhý rozdílový gól jsme nedokázali přidat. A tak v posledních 15 minutách nás Praha 1999 několikrát zatlačila před naší brankou dlouhými centry do vápna, se kterými si však poradil brankář Guldán nebo útočníci hostů netrefili branku.

V závěrečných minutách již žádná branka nepadla a my si tak připsali důležitou výhru 1-0, první nad tímto soupeřem. Na domácí půdě jsme si tak připsali třetí výhru za čtyř pokusů. O to víc mrzí porážka s Libuší, která byla prozatím nejslabším protivníkem. Buďme však nadále skromní!

Jdeme se rvát dál!