Přátelské zápasy A mužstva během víkendu 25.-26.7.

Naše A mužstvo odstartovalo svojí přípravu v úterý 21.7. po vedením dosavadního kouče Václava Hlaváčka, neboť nově příchozí trenér Michael Lukič byl toho času na předem domluveném beach fotbalovém kempu v Jeseníkách. Příprava byla naplánována sice kratší, o to však intenzivnější. Fyzická kondice by měla být nabrána zejména během čtyř přátelských utkání, které Řeporyje odehrají.

1. přátelské utkání: Choteč vs. FKŘ

2:1 /1:0)

V sobotu 25.07 došlo na první konfrontaci hráčů našeho mužstva s trenérem Lukičem, který rozpoznával naše mužstvo během zápasového dění. Během zápasu si dělal spoustu poznámek. Nutno řici, že kdyby používal obyčejnou tužku, bylo by potřeba i ořezávátko :) Ačkoliv je fotbal na první dojem jednoduchou hrou, je plný detailu, jenž je potřeba poznamenat. A tak věříme, že trenér najde správnou mozaiku našeho mužstva zejména pro mistrovské zápasy.

Do hry se dostali všichni hráči širšího kádru A mužstva i některí hráči z naší rezervy, kteří tak dostali příležitost zaujmout nového hlavního trenéra, jenž zprvu pozoroval základní jedenáctku : Přída - Šmat, Tůma, Vosmík, Šebesta - Šírl, Pánek I., Ulman, Žůrek M., Pánek M. - Graf.  Na tvrdším hřišti menších rozměrů jsme od úvodních minut čelili řadě soubojů a potýkali se se špatnou kombinaci, která vázla podobně jako dopravní uzel D1 u Humpolce. I tak jsme se dostali do řady obrovských šancí  které postupně neproměnili Graf, Ulman, Žůrek, Pánek I. Naopak z nevinně vypadající situace domácí udeřili, a to když se levý záložník prodral kolem Filipa Šmata a připhrávkou pod sebe naleznul nejnebezpečnějšího hráče domácích Milana Szócse, jenž nekompromisně poslal Choteč do vedení. Byli jsme sice lepším mužstvem, nicméně potýkali jsme se neproměńováním šancí podobně jako stát s nefungující chytrou karanténou. I proto tak skončil první poločas vedením domácích 1:0.

Do druhé došlo ke přeskupení řad a do hry se dostali i ostatní hráči jako Vodsloň, Borovička J., Václavíček, Petr, Ďubašík či Korecký. Mezihra našeho mužstva šla sice dolů a střed hřiště nebyl vykrytý jako kop zápasníků MMA, i tak jsme se však dostávali do několika šancí, které zůstaly neproměněny i díky velmi dobře chytajícímu Ptáčníkovi, který se často proletěl vzduchem, tak jak ho jeho příjmení předurčuje. Po řadě šancí z rohových kopů domácí potrestali naší tristní chybu, kdy jsme na půlící čáře nechali zcela nepochopitelně volného hráče domácích , jenže po samostatném úniku skóroval.  Šance nadále přícházely, střelecká potence se však blížila nule. Musel nám pomoct až kapitán domácích Bělohlávek, který po rohovém kopu si srazil míč do vlastní sítě. Další góly jsme však nepřidali a nečekaně prohráli 2:1 účastníkovi okresního přeboru.

Dle prvního zápasu nelze dělat závěry, nicméně zápas nám hrubě nevyšel. Sice jsme na vyložené šance vyhráli 22:5 o to více je zarážející počet vstřelených branek na našem kontě. Hlavní účel utkání však splnílo, a to bylo herní seznámení trenéra s našimi hráči. Máme se od čeho odpíchnout.

2. přátelské utkání: Sokol Dolní Počernice vs. FKŘ

1:4 / 1:1)

Do druhého víkendového zápasu jsme nastoupili na hřišti v Dolních Počernicích a trenér hned udělal na základně zkušeností z první zápasu několik změn. Nastoupili jsme proti účastníkovi druhé skupiny 1.A třídy, a tak bylo zřejmé, že nás čeká podstatně kvalitnější soupeř oproti sobotnímu klání na Chotči. Zápas měl být naším zrcadlem, jak si budeme stát proti soupeři podobnách kvalit. Nastoupili jsme ve formaci 4-1-4-1 v sestavě: Bašta - Šebesta, Ulman , Tůma, Petr - Vosmík - Šírl, Graf, Pánek I., Žůrek - Ďubašík.

První desetiminutovku jsme se domácími nechali zatlačit jak při dobývání středověkého hradu, kdy jsme se nemohli vymanit z tlaku způsobeném zahrávaní sérií čtyř rohových kopů. Naštěstí jsme uvodní tlak ustáli a osmělili si jak při koupání v rybníku během horkých letních dní. To na krátkou chvíli přibrzdilo krvavé zranění Petra, který byl po čtvrthodině vystřídán Janem Petrlou, jenž jen celý týden v Řeporyjích na testech. Jedná se o hráče, který poslední roky trávil na Dobříči. Předtím působil i v Uhelných Skladech a právě u nás ˇv Řeporyjích, kde zažil rovněž 1.A třídu. Jedná se o univerzálního hráče, s kvalnítní levou nohou.

Od  dvacáté minuty jsme byli mírně lepším celkem, kdy jsme dokázali lépe kombinovat a přehrávat soupeře uprostřed hřiště. Ve 35. minutě vyslal Graf hezkou přihrávkou defenzivního záložníka Vosmíka do samostatného úniku, který ještě naservíroval Ďubašíkovi před prázdnou bránu a mohli jsme se radovat z vedení. Naše radost však netrvala dlouho jako prskavka u vánočního stromečku. Záhy totiž soupeř vyrovnal ačkoliv byl praporek nahoře, rozhodčí však tento gól uznal a udal tak ráz poločasového skóre 1:1.

V druhé půli tempo hry upadlo, i tak jsme se však dostávali do řady šanci, které jsme však proměnili až v závěru utkání, kdy jsme vstřelili tři góly jako přes kopírák. Nejprve kličku brankáři doleva využil Graf, aby pak totožný blafák zužitkoval i Ďubašík. Martin Procházka i Petr Ton by měli z těchto samostatných úniků radost :)

Jednalo se o kvalitní utkání, kde jsme se mohli střetnout se soupeřem obdobných kvalit. Trenér Lukič si tak mohl udělat adekvátní obrázek o naší hře a jednotlivých hráčích.